Poslední den na škole v přírodě ve Ferdinandově v Jizerských horách proběhl opět pod téměř modrou oblohou. Po snídani jsme se věnovali ve venkovním altánku práci s mapou, doplňování cestovních deníčků, ve kterých byly úkoly zaměřené na Liberecký kraj a kreslení výškového profilu trasy výletu, který nás čekal odpoledne. Pak jsme se zamysleli nad vlastní útratou na škole v přírodě v rámci výuky finanční gramotnosti. Po vydatném obědu (zvěřinový vývar s játrovými knedlíčky a smažený sýr s hranolky) následoval krátký polední klid, po kterém jsme si zahráli hru Král vysílá své vojsko a následně se vydali cestou na vrchol Ořešníku. V blízkosti penzionu jsme si prohlédli malou soukromou minizoo, kde jsme obdivovali nádherné pávy a bažanty a také soukromé arboretum. Pak už jsme stoupali do kopce podél Stolpišského potoka po území národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, ke Stolpišskému vodopádu. Po cestě jsme si stačili prohlédnout pamětní desku rakouské císařovny Alžběty známé pod jménem Sissi a obdivovali bukový les. K vrcholu Ořešníku (800 m. n. m.) se vydali jen ti nejodvážnější, kteří nemají strach z výšek. Namáhavý výstup však zájemce odměnil nádherným výhledem do okolí. Cesta pokračovala strmým klesáním až do Hejnice a k našemu penzionu ve Ferdinandově. Mnozí z nás se už přitom těšili na Boloňské špagety. Po večeři se konalo slavnostní zakončení školy v přírodě. Diplomy a drobné sladkosti dostali všichni, vždyť za pět dní jsme ušli více než šedesát kilometrů a zažili mnohá dobrodružství, na která budeme vzpomínat. Pochvala patří všem, včetně pana vedoucího penzionu, který nám výborně vařil a hezky se o nás staral. A jak dopadla razítkovací hra? Rekordních 36 otisků razítek získali Adam Gürtler a Martin Kulhánek! Všem zůstanou na památku, vždyť jsou součástí cestovních deníčků, které si mnozí účastníci pečlivě vedli, kreslili a malovali.
Zítra odjíždíme domů. Vracíme se přes Raspenavu a Liberec do Prahy, na Smíchovské nádraží (u Fornetti) bychom měli dorazit v cca 13,45 hod.
