Při vzpomínkovém setkání u příležitosti výročí vypuknutí Pražského povstání (5. května 1945) a státního svátku Dne vítězství (8. května) jsem při projevu před školou zmínil osudy Jaroslava Haunera, který (jako nejmladší ze všech chuchelských obětí) před 71 lety zahynul při bojích ve Velké Chuchli. Rád bych touto cestou informoval i rodiče a další zájemce – i s ohledem na fakt, že naše škola dne 28. června pořádá pro žáky I. ročník Memoriálu Jaroslava Haunera – orientační závod zaměřený na ochranu člověka za mimořádných událostí.
Jaroslav Hauner se narodil v Praze v roce 1923, žil s rodinou ve Velké Chuchli a vyučil se uměleckým klempířem. Ve svém dětství byl aktivní v pátém oddíle vodních skautů v Praze. Snad nejlépe to, jaký byl, vystihují ve svých vzpomínkách ostatní odbojáři: „Jeho poměr k vlasti, národu, člověku, formovaný od útlého mládí rodinnou výchovou v duchu pravdy, spravedlnosti a lidskosti, to bylo to, co přivedlo mladého Haunera hned v prvých hodinách povstání do tábora bojovníků. On dobře pociťoval, že národ žil po dlouhých šest let v zajetí násilí a bezpráví a že konečně nastává okamžik zúčtování. Proto jsme u něho viděli tolik nadšení pro povstání a tolik odhodlání.“
Jaroslav Hauner v květnu 1945 nejprve vykonával funkci spojky zdejšího revolučního národního výboru. Jelikož byl nevoják, nebyl začleněn mezi řadové bojovníky a nebyl ani vyzbrojen. Jeho úkolem bylo překládat rozhlasové zprávy z angličtiny a pomáhat zdravotnickému personálu ve škole, kde tehdy byla ošetřovna.
O jeho smrti existuje hned několik verzí. Podle jedné, ho Němci 7. května zadrželi poté, co u něj a jeho kamaráda objevili granáty. Pak je vyslechli a nakonec u zdi činžáku popravili zastřelením. Podle druhé, kterou prosazoval po válce doc. Alois Šašek – Sirius, který mj. vydal v roce 1947 vlastním nákladem brožurku Revoluční události ve Velké Chuchli a ve Zbraslavi, se vše odehrálo takto: „Pomáhal v naší ošetřovně při obvazech. Němci zjistili z jeho legitimace, že není členem ambulantního personálu a německý lékař nařídil: » Ven s ním! « Později jsem našel jeho mrtvolu u zdi velkého činžáku ve středu obce.“
Pravda je ale zřejmě následující. Když Němci vstoupili na pozemek místní školy, našli před ní jízdní kolo, na němž byl zavěšen pás s náboji. Když vyšetřovali, komu kolo patří, mladý Hauner – jehož skutečně bylo – se k tomu přiznal. Proto ho pak zastřelili.
Na památku syna Jaroslava Haunera založili ve Velké Chuchli jeho rodiče hned v roce 1945 skautské oddíly, jeho otec v roce 1959 se podílel na výzdobě Pomníku obětem odboje a revoluce na Náměstí chuchelských bojovníků. V roce 2012 byla jedna z ulic v lokalitě Lahovská pojmenována po Jaroslavu Haunerovi.
Mgr. Tomáš Hromádka
kronikář MČ Praha-Velká Chuchle