První zářijové slohovky bývají o prázdninách. I v 9.A to tak bylo. Chvilku sice trvalo, než deváťáci své texty o prázdninových zážitcích i své úvahy či návrhy prázdninových reforem přepsali, ale stalo se a jsou tady. Jejich texty budiž vzpomínkou i inspirací.
Adéla Huřtáková: Západy
Kdyby se mě někdo zeptal, co bylo úplně nejkrásnější na mých prázdninách, odvětila bych, že západy slunce. Ano, západy slunce. Do paměti se mi sice vryly jen některé, jen ty opravdu výjimečné a dechberoucí. Toto léto jsem jich viděla opravdu mnoho.
Dodnes moc ráda vzpomínám na večer, kdy nás na táboře vlastně úplně zbytečně poslali na místo našemu tábořišti opravdu vzdálené a ještě k tomu těsně před výbornou večeří, na kterou jsme se těšili celý den. Stále jsme filozofovali nad tím, jaký byl vlastně ten pravý důvod, proč nás tam poslali. Ale pro mě tím důvodem už vždycky bude ten nádherný západ slunce, který jsem pozorovala zpoza louky pod kopcem, na kterém jsem ještě před chvílí válela sudy. Tedy do té chvíle, než jsem v kůži po celém povrchu svého těla měla zapícháno tolik suché trávy, že už se to nedalo vydržet. Slunce už nebylo skoro vidět, ale i od toho malého kousku slunce, který jsem zpozorovala, bylo nebe obarveno širokým spektrem barev začínajících zlatavě žlutou až oranžovou, zvolna přecházejících do zářivě červené a v místech, kde se paprsky slunce začaly dotýkat azurově modrého nebe, se červená plynule stávala purpurovou, postupně pak levandulovou, dokud nesplynula s nebesy.
Možná to tak nevypadá, je to pouhý popis, ale byl to jeden z nejúžasnějších pohledů, jaké jsem kdy viděla a pravděpodobně i uvidím. Ale ne jen ten západ, celá ta souhra barev a dějů udělala tenhle zážitek tak výjimečným. (líčení)
Judita Barešová: Malá prázdninová úvaha I
Prázdniny trvají většinou od 1. července do 1. září. Otázkou je, jestli je to takhle správně. Na jednu stranu si myslím, že bychom si měli pořádně odpočinout, protože ten rok ve škole je vysilující. Měli bychom si odpočinout i od lidí ve škole. Přeci jenom je vídáme každý den, celý školní rok. Každý den s nimi strávíme šest až osm hodin. Bylo by zvláštní, kdybychom si na konci školního roku nelezli na nervy.
Potřebujeme také změnit režim. Tu naši každodenní rutinu. Ráno vstávat v deset hodin místo v šest, nemuset nikam spěchat, v klidu se nasnídat a celý den nemít žádné povinnosti. Scházet se s kamarády a věnovat se rodině, protože přes ten školní rok to moc nestíháme. Jedeme nonstop v jednom kole a očekávají se od nás ty nejlepší možné výsledky. Potom je ale důležité si pořádně odfrknout.
Na druhou stranu je pak těžké opět zajet do těch starých kolejí. Naučit se vstávat, všechno stíhat, soustředit se a úplně z toho nezešílet. Lidi ze třídy mi po těch dvou měsících zase chyběli. Jsem ráda, že učitelé respektují všechny ty změny, co se okolo nás dějí.
Dva měsíce asi stačí k rekreaci a odpočinku. Změnila bych ale datum prázdnin. Chtěla bych mít prázdniny celý červen a červenec, protože v červnu je větší teplo než v srpnu a ve třídě už je potom strašné horko. Mohli bychom s kamarády chodit k rybníku nebo k bazénu.
Zimní prázdniny bych nechala v prosinci, ale dala bych je třeba od 10. prosince do 5. ledna, abychom si mohli Vánoce užít s rodinou a jet třeba někam lyžovat do hor.
Všichni se asi shodneme na tom, že jsou prázdniny nejlepší na začátku, protože máme pocit, že budou trvat ještě dlouho a že máme ještě spoustu času na to, abychom si je užili. Alespoň pro mě utečou vždy strašně rychle a na konci je mi líto, že jsem nestihla všechno, co jsem chtěla.
Ve škole je to ale také někdy fajn. Důležité je z toho nezešílet a brát to s lehkou nadsázkou. (úvaha)
Ota Kuznik: Malá prázdninová úvaha II
Letní prázdniny jsou jediný čas v roce, který nabízí dost času na dělání něčeho, co člověka baví. Ale je to opravdu dost času? Dle mého názoru poměr školy a prázdnin 1 : 5 není úplně ideální, ovšem musíme vzít v potaz to, že se ve škole musíme něco naučit. Ale potřebujeme se to opravdu naučit všechno?
Navrhoval bych vymazat z učebního plánu základních škol některé nepotřebné věci, např. alespoň 20 % matematiky, čímž bychom získali čas, který by se dal zaplnit učením zhruba 1 měsíce, tento měsíc by se dal potom využít jako další čas prázdnin, ovšem rozhodně ne letních, jelikož i po 2 měsících nicnedělání se těžko adaptuje zpět na učení, takže bych dal tento měsíc do jarního období. Toto období je pro prázdniny ideální, není horko ani zima.
Jsem si jist, že by tento návrh uvítalo plno studentů základních škol a možná by se dal zrealizovat i na středních školách. Následný poměr školy a prázdnin 1,5 : 4,5 by byl mnohem lepší a příznivější jak pro studenty, tak i pedagogy. Nejsem sice na to dostatečně kvalifikovaný, ale myslím, že by to šlo. (úvaha)
ze slohových prací 9.A vybrala Ivana Motýlová