Do divadla jsme mohli společně vyrazit až v prvním březnovém týdnu. Do té doby jsme se drželi ve škole a z hlediska divadelních žánrů si dopřávali jen drobných komedií či roztomilých improvizací ve výuce. Žádná tragedie:-). V pátek 25. 3. jsme se konečně do divadla vypravili. Bývalé Branické divadlo, což je z Chuchle kousíček, totiž obnovilo provoz a na reportoiru se tam objevila švédská klasika: Ronja, dcera loupežníka z pera Astrid Lindgrenové.
Na Shakespeara bychom si s šestkou a sedmáky ještě netroufli, ale na Ronju a Birka, Romeo a Julii pro děti, jsme to chtěli zkusit. Slavná knížka byla upravena do podoby moderního loutkového divadla.Dětem se představení docela líbilo, ale příště možná raději zkusíme Shakespera. Podle divadelně kritických ohlasů (viz níže) se zdá, že jsou na to naše děti připraveny. Ivana Motýlová
Plusy: zajímavé divadelní efekty (kouř, fosforeskující stromy, svítící zuby a bílá trička), působivé světelné efekty (jaro se mění v zimu), hezké loutky, žonglování s míčky a zbraněmi, pohodlná křesla, dobré občerstvení (vynikající ořechový rohlíček), neučili jsme se…
Mínusy: dlouhé, trochu zmatené (někdy loutky hrály, jindy ne, všichni hráli všechno), loutky byly moc malé, příběh nebyl jasný, trochu dětské, hrozná zima…
P.S. Hádejte, kudy se vypravila 7.A na Smíchov. Kudy šla 7. B, to neprozradíme. Ale užili si to všichni.
