Archiv článků za rok: 2020

Naše škola nese jméno po manželce prvního československého prezidenta od svého vzniku v roce 1933. V roce 1939 muselo být jméno Charlotty Masarykové z názvu školy vzhledem k politickým událostem odstraněno. Na průčelí školy se vrátilo až o 60 let později. V roce 2014 pak byla v naší škole za přítomnosti Charlotty Kotíkové odhalena busta Charlotty Masarykové. 

Právě dnes uplynulo 170 let od jejího narození v americkém Brooklynu. Svého budoucího manžela Tomáše Masaryka poznala v Lipsku, kde studovala hudbu. Po svatbě v roce 1878 žili ve Vídni, o tři roky se přestěhovali do Prahy. Charlotta se zde věnovala emancipaci žen.  Byla členkou Amerického klubu dam, působila v ženské sekci Sokola. Svého manžela podporovala a byla i jeho prvním kritikem. V době první světové války zůstala v Praze a byla sledována tajnou policií. Těžce nesla válečné útrapy (včetně smrti syna na válečné frontě). Zemřela 13. května 1923.

„Rodina – to byl hrad. Má žena byla v Praze cizí, z počátku nemluvila česky. Byla to žena velmi nadaná, které děkuju za mnohé… Už od počátku měla rovnováhu, které jsem se já musel teprv hodně těžko dobývat. Byla podivuhodně nadaná – matematika, šachy, hudba, literatura. Při tom velmi náboženská, unitářka. Velký vliv na děti. Byla to nejlepší, čím může být žena muži v rodině.“  (T. G. Masaryk)

Film Poslední slovo Charlotty Garrigue Masarykové můžete zhlédnout on-line na stránkách České televize.

Slavnost odhalení busty Charlotty Masarykové v naší škole si můžete připomenout na stránkách městské části Praha – Velká Chuchle.

Tomáš Hromádka

Jeden z nejvýznamnějších státních svátků České republiky připomíná dvě významné události moderních dějin. 17. listopadu 1939 byly z rozhodnutí nacistických úřadů uzavřeny české vysoké školy (jako reakce na demonstrace k výročí Československé republiky a nepokoje v souvislosti se smrtí studenta Jana Opletala) a více než tisíc studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora a 17. listopadu 1989, kdy vzpomínka na výročí událostí před padesáti lety vyústila v demonstraci proti komunistickému režimu a stala se počátkem sametové revoluce, během které byl komunistický režim svržen, byla obnovena demokracie a novým prezidentem zvolen Václav Havel. (Pokračování textu…)

15. listopadu 2020 si připomínáme 350 let od smrti Jana Amose Komenského (1592 – 1670) – jednoho z největších českých myslitelů, filosofů a spisovatelů. Naše škola je od počátku letošního školního roku vyzdobena citáty „učitele národů.“ S jeho životními osudy a dílem se v současné době seznamují distanční formou žáci 8. ročníku v rámci hodin Českého jazyka a Dějepisu. (Pokračování textu…)

Informace od MŠMT

Organizační plán školy:

• Do školy přicházejí žáci 1. a 2. ročníků.
• Žáci i rodiče vstupují do areálu školy pouze brankou (obě brány jsou nově z bezpečnostních důvodů uzavřeny).
• Žáci mají povinnost nosit roušky po celou dobu pobytu ve škole.
• Je zakázán zpěv a sportovní činnosti při vzdělávání.
• Za podmínky zachování homogenity skupiny je možné realizovat vzdělávací činnosti ve venkovních prostorách i mimo areál školy.
• Provoz školní družiny je v běžném režimu za dodržení podmínky homogenity skupin žáků jedné třídy.
• Školní stravování je zajištěno (bližší pokyny v e-mailu od vedoucího ŠJ).
• Konce vyučování a časy obědů se řídí následujícím rozpisem:

(Pokračování textu…)

Odkaz na stránky, které  vznikly jako iniciativa týmu psychologů a speciálních pedagogů pedagogicko-psychologických poraden.

https://spoludoma.cz/

Funkční období školské rady končí k 31. 12. 2020. V návaznosti na vývoj epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID – 19  a vyhlášení nouzového stavu bylo funkční období školské rady prodlouženo tak, že skončí 3 měsíce ode dne skončení nouzového stavu.

8. listopadu 2020 si připomínáme 400 let od bitvy na Bílé hoře, prvního vojenského střetnutí v rámci Třicetileté války (1618 -1648). Tehdy se proti sobě střetla vojska českých stavů a habsburského císaře. V krátké (téměř dvouhodinové) bitvě zvítězila habsburská vojska. Tyto události jsou popsány na venkovní výstavě na Staroměstském náměstí.

„Názory historiků na význam bitvy se liší. Jisté je, že znamenala konec stavovského povstání proti císaři a následkem pak byla krutá poprava vůdců povstání na Staroměstském náměstí a odchod protestantských elit ze země. Byla také jednou z jisker, která zažehla plamen Třicetileté války. Jsme přesvědčeni, že bychom si měli toto výročí důstojně připomenout a využít ho k osvětě vztahující se k našim národním dějinám. Proto jsme s kolegy na univerzitě i dalšími historiky vytvořili vzdělávací projekt Bílá hora – Osudový mezník našich dějin v Praze,“ řekl autor koncepce a odborný garant Jan Royt, prorektor Univerzity Karlovy.

Základem projektu je venkovní panelová expozice, jejímž záměrem je představit široké veřejnosti konfesně vyvážený pohled nejen na bitvu samotnou, ale také to, co jí předcházelo a její následky. Připomenuty jsou náboženské poměry v Evropě a v Čechách, pražská defenestrace místodržících, peripetie stavovského povstání, volba Fridricha Falckého českým králem, bitva samotná, potrestání stavů a počátky i důsledky Třicetileté války.

Na každém panelu je vedle textu také hlavní obrazový motiv souznící s tématikou příslušného panelu. Doplňuje jej několik menších vyobrazení, převážně osobností zainteresovaných v příslušných událostech. Prostřednictví QR kódů se návštěvník seznámí s dalšími údaji a bude moci na svém chytrém telefonu či tabletu sledovat i krátká videa z míst s bitvou spojených, která autoři výstavy natočili.

Projekt obsahuje jak venkovní expozici v centru Prahy, tak trvalý webový portál www.bilahora1620.cz určený všem zájemcům o historii, který bude kromě mnoha informací obsahovat i zajímavý audiovizuální obsah.