Archiv článků za měsíc: Květen 2015

Škola v přírodě

Zážitky plné energie

18. – 22.5. roku 2015 se konal úžasný výlet do Hluboké nad Vltavou. Ta se nachází poblíž Českých Budějovic. Nádherná, uvolňující a zároveň nabitá různými akcemi. Jedině tak se dá vysvětlit, proč se nám všem tak moc líbila škola v přírodě.

Náš sraz byl v 8:30 na nádraží ve Velké Chuchli, odkud jsme jeli na hl. n. v Praze. Dále jsme putovali také vlakem a to 4 hodiny. Potom jsme dorazili na Hlubokou, kde jsme měli boloňské špagety. Následovaly aktivity v parku a po palačinkách nádherná procházka pod hořícím západem slunce v zámecké zahradě. Druhý den jsme našlapali 13 km. Po projížďce lodí do Purkarce jsme si zahráli ve zřícenině Karlova hrádku na „Obyvače a dobyvače“ a pokračovali jsme v túře. Ve středu jsme měli domluvenou prohlídku v Grafitovém dole. Ve městě zaplaveném japonskými turisty, v Českém Krumlově, jsme se po prohlídce mohli 2 hodiny procházet. Čtvrtek byl asi nejakčnějším dnem našeho výletu. Ráno jsme stihli projít zdejší zoologickou zahradu, odpoledne se podívat k jaderné elektrárně Temelín a večer uspořádat oslavu v jurtě. Vymýšleli jsme sestavy na písničky, barvili si vlasy a hráli hry. V pátek jsme měli poslední možnost z tohoto pobytu si užít adrenalin parku. Ke konci nám paní učitelka Pavla koupila zmrzlinu a pak jsme odjížděli zpět do rušného, ale krásného města věží. Do Prahy. Užili jsme si to, jak nejvíc jsme mohli a nikdy na tento úžasný pětidenní výlet nezapomeneme.

Anna Kuzníková, 6. třída

Na škole v přírodě jsme byli na Lipně, konkrétně v chatovém táboře u Nové Pece. Cesta vlakem tam trvala cca 5 hodin. Většinu času nám pršelo, a proto jsme nenavštívili všechna místa, která jsme navštívit chtěli. Ale stejně jsme si to užili.

Bydleli jsme v chatkách po 6 lidech. Bohužel nás bylo dost nemocných, a proto někteří žáci museli spát na učitelské chatce. Volný čas jsme trávili všichni pohromadě. Většinou jsme hráli badminton, ping pong, fotbal a společenské hry v klubovně. V době poledního klidu jsme na chatkách odpočívali. 🙂

Vařili tam velmi dobře a nemohlo se stát, že by někdo měl hlad.

I přes velmi špatné počasí jsme 2 výlety uskutečnili. První výlet byl do Stožce a jeho okolí. Druhý výlet byl o něco delší. Jeli jsme vlakem do Nového Údolí a odtud pěšky k Rosenauerově nádržce a pomníku, podél Schwarzenberského kanálu až na Ministerku a odtud Oslí cestou do Stožce. Ušli jsme necelých 22 km.

Jeden den jsme ve dvojicích běželi orientační závod. Byl docela náročný, ale i tak byl super jako celá škola v přírodě.

Za sedmáky: Vojta Hnízdil a Dan Kovář

Vážení rodiče, vážení zákonní zástupci dětí,

dovolujeme si Vás srdečně pozvat na prezentace závěrečných prací žákyň a žáků V. A, V. B a IX. ročníku, jež se uskuteční ve dnech 2. až 4. června 2015 od 8 hodin 15 minut do 12 hodin.

Úterý 2. června       – V. B

Středa 3. června     – V. A

Čtvrtek 4. června – IX. třída

Podrobný rozpis prezentací uveřejníme v pondělí 1. června.

Těšíme se na Vaši návštěvu školy – na Vaši přítomnost u prezentací.

OPĚT PO ROCE JSME PŘIJELI ZMOKNOUT NA ŠUMAVU
Žáci obou pátých tříd vyjeli v pondělí 18. 5. 2015 na týdenní pobyt na Šumavu.
Zdejší krajinu nám pomocí vzdělávacích interaktivních programů přiblížili lektoři Petra a Vladimír ze Střediska environmentální výchovy Stožec. Všechny programy (Rysí stezka, O vydře, Stezka – Areál lesních her…..)byly velice poutavé a zajímavé díky odbornému a příjemnému podání obou lektorů.
Ve středu jsme se i přes nepřízeň počasí vydali do Nového Údolí vlakem a cestou zpět jsme se podívali na Rosenauerův pomník.
Také si děti užily noční bojovou hru, kde ve dvojicích pomocí baterek hledaly odlesk CD-ček a sbírali názvy zvířat žijících v Čechách.

Náhradou za zmařené průběžné zpravodajství Vám nabízíme úryvky z našich deníčků:

Můj milý deníčku, jeli jsme dvě hodiny, až jsme dojeli. Máme byt v pohádkové usedlosti. Budeme spát v manželských postelích. Myslela jsem, že se mi všechny ty věci do skříně nevejdou, ale vešly a ještě zbylo.

Hned jsme šli na 4 hodinovou !!! procházku křížem krážem, přes lesy a louky, kolem rybníka abychom se porozhlédli po okolních vesnicích a po kravíně. Hrozně to tam smrdělo. Viděli jsme dvě kapličky a váleli z kopce sudy. Všichni pak byli hrozně unaveni, paní učitelky nás zničily.

Tak jsme si udělali pyžamovou párty. Tancovali jsme, prostě jsme furt blbnuli.  Tenhle den byl hezký, řekla jsem a pak usnula.

Nazdar deníčku, ke snídani byla AKTIVIA ♥, okamžitě jsem si zabrala jedinou jahodovou. Dnes jsme jeli na výlet do Jindřichova Hradce úzkokolejníkem.  Nebyl to normální vlak, byl takovej – no prostě jinej.

Viděli jsme tam okouzlující vodní šou. Ohromující fontána, hrála Vltavu a byly tam různé znaky z vody. Šli jsme se podívat na horní a následně i na dolní náměstí.

Paní učitelka nám koupila dortíky, pizzu a zmrzlinu, která mi potom spadla na zem. Po příjezdu zpátky jsem měli k večeři bramborovou polévku a kuře s rýží.

Paní učitelka nás učila plést náramky přátelství. Mně to moc nešlo, dala jsem si ho na nohu.

Ráno zase strašně pršelo, vzbudili nás, nám se nechtělo z postele, ale přišla za námi kočka jménem Princezna Jessica.

Jája nám přednesla o kyberšikaně, mě to bavilo. Přednáška o nebezpečí na sociální síti byla moc pěkná, akorát jsem se dost bála. Vlastně se teď bojím k těm elektronikám vůbec PŘIBLÍŽIT !!!  Jo a málem bych zapomněla, dnešek byl obzvlášť divný. Bojovka v DEŠTI ! Po stanovištích jsme splňovali odpovědi na otázky, zatímco lilo jako z konve. Ale můj tým byl první.

Pingpong jsem pak radši nehrála, protože kdybych hrála, TO by to dopadlo ! Radši jsem si s Martinem povídala různý takový věci.

Dopoledne jsme hráli divadlo, zpívali a taky AZ kvíz anglicky. A odpoledne – pláštěnkový výlet, jupíí! Navštívili jsme výstavu Krizových jesliček a koukli se na řeku Vajgar. Byl tam pohybovací betlém a na něm zlý král Herodes.

Na hradě jsme viděli vrhače, dávali je tam dřív, když ještě neznali okapy. Ve vlaku jsme hráli kolibříka mlčení, bohužel jsem to nevydržel. Bert taky ne, ale přiznal se.

Dál už asi žádné připomínky nemám. Ale teď už vám nemůžu nic říci, protože to musím odevzdat. Jo a ještě jsme jezdili na koních a paní učitelka dokonce i klusala.

Celý týden bylo hnusně, ale byla tam dobrá domácí kuchyně. Na příští švp ale navrhuju hezké počasí.

Hodně mě to ve škole v přírodě bavilo a klidně bych tam zůstala, ale cestou domů nebyly žádný zácpy, což je nejlepší. Vrátili jsme se ke škole, pro mě si nikdo nepřijel, tak mě domů hodila Hedvika.

Poslední den na škole v přírodě ve Ferdinandově v Jizerských horách proběhl opět pod téměř modrou oblohou. Po snídani jsme se věnovali ve venkovním altánku práci s mapou, doplňování cestovních deníčků, ve kterých byly úkoly zaměřené na Liberecký kraj a kreslení výškového profilu trasy výletu, který nás čekal odpoledne. Pak jsme se zamysleli nad vlastní útratou na škole v přírodě v rámci výuky finanční gramotnosti. Po vydatném obědu (zvěřinový vývar s játrovými knedlíčky a smažený sýr s hranolky) následoval krátký polední klid, po kterém jsme si zahráli hru Král vysílá své vojsko a následně se vydali cestou na vrchol Ořešníku. V blízkosti penzionu jsme si prohlédli malou soukromou minizoo, kde jsme obdivovali nádherné pávy a bažanty a také soukromé arboretum. Pak už jsme stoupali do kopce podél Stolpišského potoka po území národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, ke Stolpišskému vodopádu. Po cestě jsme si stačili prohlédnout pamětní desku rakouské císařovny Alžběty známé pod jménem Sissi a obdivovali bukový les. K vrcholu Ořešníku (800 m. n. m.) se vydali jen ti nejodvážnější, kteří nemají strach z výšek. Namáhavý výstup však zájemce odměnil nádherným výhledem do okolí. Cesta pokračovala strmým klesáním až do Hejnice a k našemu penzionu ve Ferdinandově. Mnozí z nás se už přitom těšili na Boloňské špagety. Po večeři se konalo slavnostní zakončení školy v přírodě. Diplomy a drobné sladkosti dostali všichni, vždyť za pět dní jsme ušli více než šedesát kilometrů a zažili mnohá dobrodružství, na která budeme vzpomínat. Pochvala patří všem, včetně pana vedoucího penzionu, který nám výborně vařil a hezky se o nás staral. A jak dopadla razítkovací hra? Rekordních 36 otisků razítek získali Adam Gürtler a Martin Kulhánek! Všem zůstanou na památku, vždyť jsou součástí cestovních deníčků, které si mnozí účastníci pečlivě vedli, kreslili a malovali.

Zítra odjíždíme domů. Vracíme se přes Raspenavu a Liberec do Prahy, na Smíchovské nádraží (u Fornetti) bychom měli dorazit v cca 13,45 hod. (Pokračování textu…)